Jak to vypadalo v okolí Kutné Hory

1933-1950/vzpomínky usedlíků u Kutné Hory-Malín

Část 1.           

Pamatujete si co bylo na místě kde je dnes vodní nádrž Vrchlice (známá také jako kutnohorská přehrada)?

Dříve než ještě udělali přehradu tak tam takhle kté přehradě vedla lipová alej.

 A tam to bylo krásný, to byl krásná procházka.

Také tam byl u konce té aleje starý kamenný most, při napouštění přehrady ho ale nezbourali, takže když je málo vody tak jde občas vidět z Malešovské tvrze.

(Lípová alej u přehrady je tam stále také, bohužel více jak půlka aleje je pod vodou, druhá část aleje je v prvním pásmě přehrady, tudíž se tam nepodíváte.)

Čím se nejvíc živili lide u Kutné Hory ?

Většinou tu byli zemědělci. My jsme také měli malé políčko, jedno s křenem.

Malínský křen byl vyhlášený. Vyvážel jse i do blízkých států Evropy.

No a ten jsme sklidili jednou za rok a co maminka utržila za křen za to nás vždycky všechny oblékla.

Pak jsme měli ještě jedno políčko s pšenicí a bramborami,

No a také jsem sklízeli brambory, maminka to vždycky vyjednala u nějakého sedláka a ten

přijel s čertem, to bylo takové vyorá-vadlo na brambory.

Tak se sbírali brambory a mlátilo se obilí.

Obilí jste si mlátili sami ručně, nebo u někoho na mlátičce?

Byla obecní mlátička, ta stála na návsi a tam se řadili fůry jedna za druhou a kdo neměl

mlátičku a měl takhle menší políčko tak tam si to mohl nechat vymlátit.

A fůry se řadili čekali až na ně postupně příde řada.

Lidi si taky nejdřív museli sjednat obsluhu u té mlátičky.

Vymlátilo se obilí odvezlo se domů. Přišla druhá fůra na řadu a tak to šlo celý den.

Tak to bylo vždycky když byli žně no a když skončili žně, tak byli dožínky a to byli

tancovačky takový a lidi se bavili, všechno se sklidilo.

A pak v zimě se odpočívalo to byl takový, žadný spěch, nikam se nespěchalo všechno se dělalo v klidu.

No a dneska už se bohužel takovým způsobem hospodařit nedá protože by se lidi neuživili.

To dneska toho musí mít každý hodně a hned no a ono už pomalu není místo, všechno je to zastavený betonem, pole ubývají.

1933-1950/vzpomínky usedlíků u Kutné Hory-Malín

Část 2.

Jak to dřív vypadalo v Malíně?

Malín byl taková větší vesnice ale menší než Malešov.

Bylo tam docela rušno, protože tam vedla státní silnice Praha­-Brno a to byla jediná tepna přes celí Čechy.

Takže tam byl veliký provoz.

Byla tam škola, pěkná škola, ta tam ještě je ale už dneska to neodpovídá hygieně atd.

Protože jinak to je velká krásná zděná škola měla hodně tříd a lavic ale to sociální zařízení bylo starý, ještě to tenkrát dezinfikovaly karbolem.

A to byl smrad po celí škole vždycky.

No a to by se muselo všechno předělávat, a to by stálo velké peníze a byla to jen škola na nižší stupeň,

Takže to tam zrušili a děti teď´ chodí do Sedlic.

Ani nevím co tam teď v té škole vlastně je.

A jinak tam bylo hodně zemědělců hlavně se tam pěstovala zelenina.

Protože je to tam ještě od toho Polabí tak to byli kedlubny květák a hodně zelí.

Malínský zelí to je taky pojem samo o sobě, to bylo taky hodně vyhledávaný.

Lesy tam žádný nebyli akorát Kaňk, tam je teď rozhledna.

To my jsme chodili na Kaňk z Malína tam byla taková hospoda na vrchu dřevěná.

A tam taky bydlel hajný, ona to byl spíš hájovna a on při tom provozoval občerstvení a taky tam ještě byly starý lavice.

A když se tam přišlo tak si tam každý rád dal limonádu nebo pivo.

Takže to tam byl jediný lesík to je Kaňk pak kuklík a vysoká to jsou tady tři kopce takoví nejvyšší v kutné hoře a okolí, asi tak přes 300 m.

Vždycky jsme lezli do kopce jazyky vyplazený.

Ale chodili jsme tam hodně.

N o jinak tam nic nebylo, na fotbal hřiště tam bylo pěkný. Sokolovna tam byla v Malíně, ta byla ze staré synagogy. Když se jede z Malína na Kolín, tak tam je ta synagoga.

No jinak jsme chodili na slapy.

Cvičit do sokola to byl vždycky okresní slet v Kutný hoře,

na hřišti jsme cvičili a pak jsme postoupili a jeli jsme do Havlíčkova Brodu

to byl zase župní slet no a takhle jsme se bavili když jsme byli malí.

Tento článek bude v budoucnosti rozšiřován...